Kdo by ho nechtěl, já tedy rozhodně ano. Strčit něco do zásuvky je ale příliš přízemní a ve většině případů pro můj nos nepřijatelné. Ona se totiž záhy přidá jakási kleština, která mi začne svírat a deformovat hlavu a musí to pak zachraňovat nějaká tabletka. Už jsem tolikrát cestovala autobusem za elegantní dámou s intenzivním parfémem, že mi nádraží na Florenci (i před rekonstrukcí) přišlo jako ráj s čerstvým svěžím vánkem, když mi hlavu drtila po dvou hodinách jízdy sveřepá migréna. Ne díky.  

Oblibu si nesměle získávají diruzéry. U mne vyhrávají ty fyzikální s přírodními bambusovými stébly. Pořídíte nádobku oku lahodícího tvaru, do ní nalijete vonnou tekutinu a jako do vázy zasadíte dřevěná brčka roztodivných tvarů. Potíž je, že za nějaký čas přestanete vůni cítit, váš nos to prostě už nebude vnímat a vy pak loudíte po návštěvách potvrzení, že to cítí. Je to tak, náplň vydrží opravdu dlouho. To je taky dobře, protože ceny jsou docela podobné cenám parfémů, do kterých se halíme sami. Jak je uvedeno výše, nesnáším intenzivní vůně, takže se držím nenápadných tónů s názvy jako mořské pobřeží, svěží vánek, čerstvě vyprané prádlo, čistá bavlna a podobně, ovšem třeba Mojito co před časem nabízela Tescoma byla naprostá pecka (i cenově).

Velmi zajímavá možnost jsou esenciální oleje. Kupují se v malých lahvičkách a vůní je téměř nekonečno – můj oblíbený Saloos . To nejjednodušší, co s ní můžete udělat je, někam utrousit pár kapek. Ale pozor, je to olej a s intenzivní esencí, takže vám to rozežere všechno a co ne, tak potom nepůjde umýt. Já mám ráda nenápadné keramické destičky, třeba tu od Nobilis tilia, dá se i zavěsit. Vydrží vonět 2-3 dny a pak si kápnu novou vůni. Taky si ji odnesu s sebou, kam zrovna chci. Úplně geniální je, když má někdo rýmu a celou noc nejde spát nikomu, protože se zoufalec dusí, chrápe, vzdychá nebo frká na celý dům. Stačí pár kapiček něčeho ostřejšího – eukalyptus, máta, kafr nebo tak něco na noční stolek a je klid. Speciální kategorie jsou vůně na prádlo – aviváž. Než se objevila, dávaly naše maminky a babičky do prádelníku kostku mýdla Fa, a ještě před tím, sáček s vonnými bylinkami. Jednou se mi stalo, asi jsem moc neprala, že jsem z aviváže měla v lahvi rosol. Od té doby se mi ji moc nechce kupovat. Naštěstí chemický průmysl je inovativní a vymyslel nám parfém na prádlo. Těžko říci, zda je hnala touha po větším množství zboží na regálu (lahvičky jsou v porovnání s aviváží znatelně menší) anebo nějaká surovina zdražila natolik, že už vlastně není potřeba. Každopádně Lenor začal dělat parfémové perličky. Přijde mi trochu nesmysl dávat to do každé pračky, aby mi voněly ponožky nebo třeba trika, na která stejně vzápětí naplácám deodorant, ale cíchy voním vždycky. Ta vůně na nich drží po vyprání a vyžehlení týdny. A aby to nebylo těm ponožkám a trikům líto, dala jsem jedno nejnovější – ekologické balení do skříně. Je v papírové krabičce a když trošku zaštěrcháte, máte vůně pro všechny.